,,Holka se špatnou pověstí"

Martině bylo 15 let,když začela dělat modeling.V té době měla za sebou dá se říct svůj první dlouhý vztah.Byla to milá a hodná dívka,měla přátelskou povahu a snažila se s každým dobře vycházet.Ve škole měla newustále problémy kvůli tomu,že vybočovala svým stylem oblékání a svýmy zájmy proti jejim spolužákům.

Co na tom bylo špatného, že se ráda oblékala sexy a žensky? ,,Proč mě kvůli tomu ostatní soudí“ Tu větu si říkala několikrát denně.Vždyť přeci není na krátké sukýnce a přiléhavém  tričku nic špatného.,,Jak může někdo soudit někoho podle toho,co má právě na sobě?“Ptala se sama sebe…

V modelingu byla celkem úspěšná,castingy a přehlídková mola,to byl na pár let její největší koníček.Pořád to byla ale ona obyčejná a upřímná holka,která si na nic nehrála a i přesto že byla úspěšná se držela hodně při zemi a nevznášela se v oblacích.Čo všechno si ale později prožije ani netušila,nezdálo se ji o o tom ani v tom nejhorším snu.

Dnes máme focení,moc se těším na to,že uvidím Prahu a spojím příjemné s užitečným.Vejdu do atelieru a přivítá mě pan fotograf,podá mi ruku a žekne ,,jsem Alex a budeme spolu   fotit společenské šaty“.Byl mladý a simpatický.

Martina ještě v té chvíli netušila,že se ji o hodinu později pokusí znásilnit.Jen zázrakem stačila utéct.Celá ubrečená běžela na vlak a říkala si ,,Proč?Proč mi modeling sebral kamarádky,Proč mi chtěl ten fotograf tak ublížit?Co jste vy lidi vůbec zač?!“

Závist kamarádek mě zraňovala.Po dlouhém přemýšlení se rozhodla svět modelingu opustit a už nikdy více se tam nevracet.

Byla sama bez lásky.

Pořídila si pejska,který se stal jejím největším a nejvěrnějším kamarádem,začala se věnovat zahrádce,pěstovala si květinky,vykopala si svoje jezírko,kde měla  rybky,ale stále byla sama.

Založila kroužek pro místní malé děti,chodila s nimi do přírody,malovala si snimi atd.

Moc kamarádů neměla,protože poznala,jak jsou falešní a že ji hned za zády jen a jen pomlouvají.Bylo to snad proto,že kluky odmítala a oni než aby se ponížili k tomu,že je odmítla řekli pravý opak??!

Svůj čas tak trávila v přítomnosti svých nejbližších a věděla,že to je bezpečné místo,kde ji nikdo neublíží a nezradí.

Klukům se přitom líbila až dost a měla spoustu ctitelů,ale ve skutěčnosti byla osamělá a toužila po opravdové lásce.,,Proč mi není přáno“?Vždyt chtěla jen najít hodného a věrného přítele a být štastná jako ostatní holky, ,,tak proč mě tolik lidí pomlouvá“

,,Ku**a a d*vka“ pro všechny!!!Proč?!

Pomlouvají mě lidé co mě ani neznají osobně,drb na sebe nabaluje další a další a já se tomu neubráním.Martina byla v podstatě neštastná,když už se ji rýsoval nějaký vztah vždy nabral rychlého konce,když se dotyčný doslechl nějakou pomluvu,nikomu nestála za to,aby ji poznal osobně a až poté usoudil jaká vlastně doopravdy je!

Chtěla toho tak moc ?!Martinu už nebavilo každému dokazovat a vysvětlovat,že je jiná,že v jejím životě je hlavním pylířem důvěra a upřímnost.

Ponižovala se až dost.Koho by bavilo každému říkat ,,Já nejsem taková…jsem hodná a slušná holka“tak proč mě osud tak trestá.Jednoho dne se Martině stal další otřesný zážitek,spolužák ze školy kam docházela se ji pokusil znásilnit.To už bylo v jejím životě podruhé a už neměla sílu to dál všechno snášet.

Bylo toho na ni moc.Rozhodla se se vším zkoncovat ,,maminko tatínku já už se do školy nevrátím“ Budu pracovat a snažit se zapomenout na všechno zlé.Seděla jsem u svého jezírka s rybkami a jak jsem tak koukala do té vody a přemýšlela nad tím proč se mi tohle všechno muselo státa proč jsem neustále terčem pomluv a nechutných drbů,tak se ve mně něco zlomilo.Martina si řekla ,,A dost“ už to musí jednou zkončit,už chci žít v klidu.,,Proč se mi vyhýbá láska?proč mě každý zavrhne dřív než mě pozná?“To jsou všichni lidé tak přízemní?Každý věří pomluvám?!Martina sedí a po tváři ji stékají slza do tmy jen tiše zašeptá

,,já nejsem taková jak o mě říkáte,copak to nikdo nevidíte?“

Utře si slzy a nakus papíru napíše velkými písmeny : ,,KDO MĚ BUDE CHTÍT MÍT RÁD A BUDE MU NA MĚ ZÁLEŽET,TEN SI TU PRÁCI DÁ A SKUTEČNĚ MĚ SÁM POZNÁ“

A pak ať mě soudí.Papír s textem si dala na postel a potom si lehla a v klidu usnula.

Ve svých snech doufala,že se to jednou všechno změní.

                                                                                Příjemnou zábavu Vám přeje :