Jak na výchovu štěnátka

Výchova štěněte Vezmu-li v úvahu, že již máte za sebou alespoň první noc po příchodu vašeho chlupatého klubíčka domů, nastává pro vás oba, rozhodující období pro vznik potřebné vazby mezi vámi a štěnětem. Vy jste si jej vybrali a ono je teď odkázáno na vás. Nahrazujete mu nyní jeho matku a kolektiv sourozenců, na které bylo zvyklé. Rozhodně nešetřete vstřícností, trpělivostí, nabídněte mu maximum jistoty a ochrany. Přivykání na nové prostředí může trvat několik dnů až týdnů. Ale pozor, musíte včas začít s výchovou alespoň toho základního, jinak vaše soužití bude spíše „teror“ jeden druhého. Výchova štěněte je odpovědnost a řada chyb se dá později jen těžko napravit. Štěně je tvor, který se dá poměrně snadno formovat, proto neváhejte začít hned. Čistotnost První na řadu přichází čistotnost, které docílíte jen trpělivostí a vytrvalostí. Většinou se udržování čistoty štěně naučí během měsíce tréninku. Musíte psa vycvičit, kde se má vyprazdňovat. Snažte se štěně důsledně odvádět na stejné místo k tomu určené, a v případě "papírové metody" (venčení na noviny) nejlépe v blízkosti venkovních dveří. Očekávat vykonání potřeby můžete hned ráno po probuzení, deset až dvacet minut po jídle či pití, po každém zdřímnutí a večer před spaním. Zpočátku jej netrestejte, když se to nepodaří, ale důsledně ho pochvalte, když mu to vyjde – štěně to brzy začne brát na vědomí. Samota Na ni si štěně zvyká velmi nerado. Nezbývá než trénovat. Při prvních pokusech "co se bude dít" se nevzdalujte od bytu daleko, ale jen do vzdálenosti, kdy ještě štěně uslyšíte. Jakmile začne naříkat, nevracejte se hned domů, ale ještě přes dveře psa důrazně okřikněte. Váš návrat za úpěnlivého naříkání by štěně chápalo jako výhru, že se vás dovolalo a zkoušelo by to vždycky. Rozumnější je, když se vrátíte, pokud je štěně chvíli zticha Kousání Nežádoucí okusování pichlavými zoubky je pro vás stejně nepříjemné jako pro všechny členy rodiny či příchozí návštěvy. Zvyšuje-li štěně razanci stisků musíte mu to dát najevo bolestivým výkřikem, přerušením hry a štěně na chvíli ignorujte. Velice rychle pochopí, že se to nedělá a na okusování jsou lepší věci. Hračky Již od začátku učte štěně odevzdávat hračky které kouše, na povel "pusť". Můžete mu také (k jeho nelibosti) krátce stisknout pysky proti zubům, až hračku pustí. Ještě párkrát a příště vám ji raději odevzdá sám. Pokud si dovolí zavrčet nebo dokonce zatnout zoubky do vaší ruky, musíte mu dát okamžitě najevo autoritu, třeba tím, že jej chytíte za kůži na krku a zatřepete s ním. Ne! Chcete-li štěněti něco natrvalo zakázat, například pokud máte v bytě místnost kam ho nechcete pouštět, řekněte vždy když zamíří tím směrem "Ne"! nebo "Nesmíš"! Pro povel si zvolte jedno slovo. Pamatujte si, že štěně nemá vyvinutou slovní zásobu a i když se časem naučí vnímat význam více slov, reaguje spíš na tón vašeho hlasu než na to, co říkáte. Takže ostré "Ne" bude určitě účinnější než téměř prosebné "Alíčku to nesmíš". Dobře vychovaný pes je zdrojem potěšení, špatně vychovaný pes vyvolává podráždění celé své smečky, ale i okolí.